Latest News

S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 64 let zemřela PhDr. Stanislava Kloferová, CSc., (3. 11. 1955 – 5. 7. 2020), lingvistka, bohemistka, lexikografka, významná odbornice v oblasti české dialektologie, onomastiky a jazykových kontaktů, zejména česko-německých. V Ústavu pro jazyk český pracovala od r. 1982, v letech 1992–2000 působila jako vedoucí dialektologického oddělení v Brně.

O prázdninách si svět připomíná 75. výročí prvního jaderného testu, který byl proveden v červenci roku 1945 v USA. O tom, zda je nějaký rozdíl mezi atomovou a atomickou bombou, kdo je to atomfýrer nebo čím se podle Alberta Einsteina bude bojovat ve čtvrté světové válce,...

Ve třetím letošním čísle Naší řeči najdete čtyři články a jednu drobnost. Text P. Machače a M. Zíkové se zabývá distantní asimilací znělosti a signalizací hranice slov, studie J. Kratochvíla hledá etymologické souvislosti mezi trháním a trhem s oporou v teoriích peněz, příspěvek J. Davida analyzuje užití slova svoboda mezi...

Nové číslo Jazykovědných aktualit přináší písemné verze vystoupení ze semináře Jazykovědného sdružení, který byl věnován památce Františka Daneše a Světly Čmejrkové. Martin Prošek je autorem textu K odkazu Světly Čmejrkové a Františka Daneše, Jana Hoffmannová a Petr Kaderka napsali text Jazyk a dialog v pracích Světly...

V novém čísle Časopisu pro moderní filologii (1/102) najdeme mezi příspěvky také studii Martina Šemelíka věnující se problematice zpracování slovotvorných elementů v překladovém slovníku s důrazem na lexikografii německo-českou a německo-ruskou a recenzi Jakuba Slámy zabývající se knihou Dirka Geeraertse Teorie lexikální sémantiky. Oba texty...

Ve 2. sešitu Slavie za rok 2020 (ročník 89) najdeme mezi příspěvky zaměřenými na cyrilometodějskou problematiku, staroslověnštinu a církevní slovanštinu také studii Ilony Janyškové věnující se sémantice staroslověnského pozorЪ a pojednání Víta Bočka o románských výpůjčkách ve staroslověnštině, které se rovněž zabývá otázkou možných paleoslovenismů románského...

V edici Věda kolem nás právě vyšla publikace věnovaná projektu Slovanský jazykový atlas, do něhož jsou od počátku zapojeni i čeští dialektologové. Autorka Petra Přadková z dialektologického oddělení ÚJČ v Brně, která se projektu také účastní, přibližuje v propagační brožuře jeho vznik, vývoj a práci na...

Červnový sloupek Anny Černé v časopise Živa (3/2020) je věnován slovu, které jsme nejspíš v uplynulých týdnech slyšeli mnohonásobně víckrát než za celý svůj předchozí život – karanténě. Vedle výkladu historie původu tohoto označení a ukázek dobových dokladů užití je prostor věnován i některým...

Ve Vydavatelství FF UK vyšla monografie Jiřího Perglera s názvem Česká reflexivní deagentizace v diachronním pohledu, jejímž tématem je historický vývoj tzv. reflexivní deagentní konstrukce (tj. struktur typu staví se dům). První část knihy zasazuje dosavadní poznatky o této konstrukci do kontextu literatury typologické i obecně teoretické,...

Jedním ze způsobů recyklace bioodpadu je vermikompostování, které spočívá v rozkládání odpadu pomocí žížal. Původu slova vermikompostování, dalším příbuzným slovům a domácím ekvivalentům těchto výrazů (např. žížalování, žížalovník, žížalář) se věnuje jazykový sloupek Sylvy Nzimby v časopise Vesmír (2020/6), který si můžete přečíst...

Redakce časopisu Naše řeč a hostující editor Marek Nekula vyzývají k zasílání příspěvků do tematického čísla 5/2021 zaměřeného na češtinu v zahraničí. Vítány jsou zejména studie zabývající se podobou a proměnou variet usazených menšin i neúplným osvojením zděděného jazyka či erozí prvního jazyka v zahraničí...

S ohledem na mimořádnou situaci spojenou s celosvětovou pandemií koronaviru se Třetí mezinárodní konference o sociolingvistice v Praze uskuteční v náhradním termínu 25.–27. srpna 2021. Rozhodnutí o přijetí abstraktů zůstávají v platnosti. V dalších měsících zveřejní organizátoři výzvu pro účastníky, kteří si přejí svůj abstrakt upravit, a také výzvu...