Latest News

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, Ústav pro jazyk český AV ČR) a Ústav pro českou literaturu AV ČR vás zvou na neformální workshop Digitální edice: problémy a perspektivy, který se koná 5. března 2018 od 13 do 16 hodin v konferenčním sále budovy B Masarykova...

Seriál článků v rubrice K výuce v časopise Živa bude letos zaměřen na symbiózu, kterou současná biologie chápe šířeji, než tomu bylo koncem 19. století, kdy se tento termín dostal do slovníku přírodovědců, či v polovině 20. století, kdy byl uveden v Příručním slovníku jazyka českého....

V únoru byly vyhlášeny výsledky 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA. Mezi ty, jež v soutěži uspěly, patří i projekt Publish and Flourish: Podpora publikační činnosti doktorandů a školitelů, jehož spoluřešitelkou je Kamila Etchegoyen Rosolová z kabinetu studia...

Naše řeč se v dnešní době dynamicky proměňuje. Svědčí o tom i soustavné přejímání nových slov z cizích jazyků, zejména z angličtiny. Barbora Procházková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2018/2) věnuje jednomu z takových výrazů, kterým je geek. O jeho původu, významu a užití v současné češtině se...

V novém čísle Jazykovědných aktualit najdete mimo jiné přehledový článek J. Slámy věnovaný tzv. (polo)automatické excerpci neologismů, text L. Jílkové o umísťování přízvuku na slově tak; v rubrice Drobnosti M. Lišková analyzuje některé exemplifikace ve Slovníku současné češtiny (dostupném na int. stránce nechybujte.cz) a táž autorka...

V prosinci loňského roku vydala Technická univerzita v Liberci monografii Struktura v jazyce, jazyk v komunikaci (ed. Oldřich Uličný). Na knize, která navazuje na domácí tradice funkčně strukturní jazykovědy a tvořivě je překračuje, se významně podíleli i pracovníci Ústavu pro jazyk český. Najdeme zde např. studii...

V logice a jazykovědě se někdy rozlišují dva typy záporu: vnitřní, který se nedotýká presupozic věty (nevyslovených předpokladů, které nejsou vlastním významem věty), a vnější, který se jich dotýká. Uvedený protiklad není teoretickým konstruktem, ale jevem reálně doložitelným v úzu. Více se dočtete ve...

V prosinci 2017 vyšla výpravná kniha Karel IV. a Emauzy. Liturgie – text – obraz. Dobu Karla IV., zejména ve vztahu k slovanskému živlu a emauzskému klášteru, představují textovou i obrazovou formou slavisté, uměnovědci, muzikologové, lingvisté a literární vědci. Kniha soustřeďuje poznatky prezentované pěti ústavy AV ČR na mezinárodní konferenci...

V posledním letošním čísle Naší řeči najdete pět článků a jednu drobnost. Marie Kopřivová analyzuje různé funkce imperativů slovesa počkat v mluveném diskurzu, Helena Özörencik porovnává českou a slovenskou situaci udělování rodných jmen z jazykověpolitické perspektivy, Tereza Klemensová se zabývá německými stopami v zeměpisných jménech na...

V pátek 1. 12. 2017 navštívila Ústav pro jazyk český předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová s místopředsedou Pavlem Baranem. Mezi témata setkání patřil například široký záběr působení ústavu a jeho obraz v očích veřejnosti, postavení kodifikačních příruček v konkurenčním prostředí i výhledy pro další směřování ÚJČ. Reportáž z návštěvy...

Spojky jako slova s gramatickou funkcí nebývají v textech většinou příliš výrazné. Barbora Štěpánková ve sloupku pro časopis Vesmír (2017/12) poukazuje na příklady z beletrie a publicistiky, které dokládají, že spojky mohou být i velmi nápadné (ať už jde o autorův záměr, či omyl). Plnou verzi...

Letošní ročník časopisu Acta onomastica přináší mimo jiné třináct statí od autorů z devíti zemí, které jsou věnovány např. autorské produkci literárních proprií (R. Adam, Praha), etymologii místního jména Kadaň (H. Bichlmeier, Halle), středověkým místním jménům se vztahem k církvi (A. Bölcskei, Budapešť) nebo změnám...